Český David Mann KOLJA MILOSLAVV SILOVSKÝ

Jednoho dne nám do redakce přišel poštou originál obrazu 3 motocyklů HARLEY-DAVIDSON s emotivním průvodním dopisem, jak by se autor rád stal ilustrátorem časopisu Easyriders. To se nestává zrovna každý den. Autorem obrazu byl Kolja, vlastním jménem Miloslav Silovský z Horažďovic. Od té doby uplynuly bezmála 3 roky a je již členem redakce. Kolja pro nás namaloval již řadu obrazů s konkrétním zadáním od nás.

​

Autor: Pavel Růžek

​

-Koljo tvým velkým vzorem je david Mann, dvvorní ilustrátor amerických Easyriders. Dá se snadno pochopit, proč zrovna on. I my máme jeho práce rádi a řadu z nich jsme otiskli. Ostatně Easyriders neustále z jeho práce čerpá. Od té doby nezaměstnali žádného výtvarníka na stálo tak , jako Davida hned v počátcích vydávání časopisu Easyriders. Jejich spolupráce vydržela až do jeho smrti.

David Mann byl naprosto geniální malíř. Na světě je spousta dobrých a možná i lepších malířů, než byl on, ale nikdo nedokázal to, co on. Každej, kdo někdy řídil jakejkoliv stroj na dvou kolech, určitě zná nějaký jeho obrázek. To už se nikomu nepodaří.

​

-Jak si vlastně s malováním obrazů motocyklů začal?

Není žádným tajemstvím, že jsem byl před pár lety dost chudej a díky tomu, že jsem si posral život, taky na úplnym dně. Neměl jsem ani kačku. Takže nejdřív jsem namaloval rodině a kámošům nějaký obrázky jen tužkou k vánocům. Všem se to líbilo, tak jsem si vzal vodovky a čtvrtku jako na základce a namaloval svůj první HD WLA. Šoupnul jsem ho na net do aukce a do tejdne byl obraz za litr tuším někde na Kladně. A tak jsem se prostě rozhodnul, že mě malováni dostane ze sraček. Takže, abych odpověděl na otázku. Začal jsem to dělat pro prachy.

-Takže každým obrazem zdokonaluješ svojí techniku?

Jo přesně tak. Každej je podle mě lepší než ten předtím. Kde to asi skončí. Nemám žádný výtvarný vzdělání, takže se učím za pochodu. Hodně hodin čumím na obrazy svých vzorů a není to jen David Mann. A pak to prostě zkusím a většinou to vyjde. Někdy ani nevím jak jsem to namaloval.

-První obrazy byly akvarel, dnes už vše maluješ olejem, dává ti to jiné možnosti?

Možnosti asi ne. Myslím si, že je lepší říct: Obraz je malovanej olejem na plátně než vodovkama.

​

-Platí dost přímá úměra, čím větší umělec, tím větší individualista, si v něčem jiný, než zbytek populace?

Já mám výhodu, že jsem úplně jinej než ostatní už od narození. U mě se nic nezměnilo.

​

-Dnes prodáváš jak originály, tak reprodukce, jak se ti v tom daří?

Po pravdě je to čím dál lepší.I když jsou období, kdy nikdo nezavolá, ani nenapíše mail a já vždycky myslím, že už asi budu malovat jen pro sebe. Čím jsem známější, tím víc jsou lidi ochotný zaplatit za můj obraz a to je super. Pořád si ale obraz ode mě může pořídit každý, kdo vydělává polovinu průměrného platu, za jednu výplatu.

-Jaké motocykly maluješ nejradši?

Každá motorka je krásná, i když každá jinak. Takže je mi jedno, jakou maluju. Ale mám rád, když je tam hodně chromu. Tam se vždycky vyřádím.

-A které nejčastěji?

Nejčastěji český Jawky a Čízy. Je to proto, že jsme národ sběratelů starých motorek a hodně lidí chce právě tu svojí mít v obýváku nad gaučem. Ale hodně mám za sebou také amerických, hlavně samozřejmě Harleyů. Ty zase kupujou amíci.

-Kde se můžeme s Tvými díly setkat? Máš něco vv cizině?

Do této chvíle jsem namalovalněco kolem 80. obrazů motorek. Nejvíc jich je v soukromých českých sbírkách. dost jich visí také v českých muzeích motorek. Nejvíc asi v muzeu motorek na Konopišti. Mám také 8 obrazů v USA. Jeden z toho v obrovským Barber motor sport muzeu v Montgomery v Alabamě. 1 je v Kanadě, 2 v Austrálii, 3 v Německu a dokonce 5 v Rusku.

-K obrazu starého Panheadu se váže zajímavý příběh ...

Je to super příběh. to jsem takhle měl jednou malovat v Praze na Bohemian Custom Bike obraz. Vybral jsem několik fotek a poslal je nějakýmu Pavlovi Růžkovi z Easyriders, ať si jednu vybere. Vybral si fotku vousatýho týpka na krásným panheadu ´48. Vymyslel jsem jiný pozadí a namaloval v Praze toho vousáče s jeho motorkou. Obraz teď visí v dílně Easyriders, ale reprodukci jsem nabídnul na prodej v aukci. No a po pár dnech se mi ozval mailem člověk, co tu fotku fotil, a druhej den jeho a teď už i můj kamarád Scott Pol. Ano, přesně ten vousáč, kterýho jsem namaloval. Nejkrásnější na tom je, že Scotty je ze zapadlýho městečka Gulgong, který leží uprostřed Austrálie. Ten svět je fakt malej.

​

-Jak svoje obrazy prodáváš?

Většinou maluju obraz rovnou pro někoho, kdo si ho objednal. Když se mi poštěstí a namaluji si obraz podle sebe, tak ho skoro vždycky koupí nějaký z mých stálých zákazníků a fanoušků. No a ten zbytek, nabízím v aukcích na internetu.

​

-Který obraz máš ty osobně nejraději a kterého si nejvíc ceníš?

Asi nejvíc rád mám obraz, kde je detail motoru Harley-Davidson Panhead. Protože je to panhead jednoho z mých nejlepších kámošů a taky si myslím, že se povedl.

-Dnes už maluješ na zakázku. Jaký je standardní postup v zadání?

Úplně jednoduchý. Zákazník zavolá nebo napíše, domluvíme cenu a přibližně to, co by tam chtěl mít. Někdy maluju obraz přesně podle zadání, někdy mám volnější ruku. Nechám si poslat fotky motorky, nebo si je sám nafotím, no a pak už maluju. Když je obraz hotový, pošlu zákazníkovi fotku obrazu a když se mu líbí, tak pošle prachy a já obraz poštou, nebo mu ho zavezu, nebo si přijede on ke mě. Jednoduchý jak facka.

​

-Jak dlouho trvá práce na jednom obrazu?

Protože ještě pořád musím chodit do práce, trvá mi namalovat obraz tak měsíc od tý doby, co začnu ale protože mám většinou malováního víc, je třeba počítat z cca 3 měsíci od prvního kontaktu. Někdy dřív někdy dýl.

​

-Maluješ jich víc současně, nebo se zaměříš na jeden?

Vždycky jen jeden. Zatímco jeden dělám, tak si ty další připravuju, ale co se týká samotnýho malování, tak vždy jen jeden.

​

-Máš přehled o majitelích všech prací, které jsi vytvořil? Znáš je osobně?

Některé znám osobně a vždy je to lepší. Nikam si jména zákazníků a adresy nezapisuju a někdy mě to mrzí, ale zatím si většinu z nich pamatuju, alespoň podle města nebo státu.

​

-Malování je tvůj koníček, jaká je tvoje profese?

Moje profese je strojařina. Dělám vedoucího ve firmě, která vyrábí hliníkový díly do aut. A těším se, až budu moct dát jednou výpověď a dělat jen to, co mě baví.

​

-Nemáš vzdělání z oboru malby, neuvažoval jsi o tom rozšířit si ho?

Jo uvažoval, ale nemám na to kvůli malování vůbec čas.

​

-Tvůj osobní sen?

Chtěl bych mír na celým světě. To je blbost co. Žádnej mír, jen ať se ty černý šmejdi vybijou. Mám naplánovanou tříměsíční cestu přes skoro všechny státy USA na svojí motorce a to je můj sen. Akorát, že já už teď vím, že si ho vyplním, takže to vlastně není sen.

​

-Plány do budoucna?

Kromě tý cesty nemám plány do budoucna. Žiju přítomností. To bohatě stačí.

​

-Jaký máš motocykl?

Nádhernou starou pankáčskou Yamahu xj900. Koupil jsem ji v době, kdy jsem si nemohl moc vybírat, takže důležitá pro mě byla cena a alespoň nějaký větší obsah. Myslel jsem si, že ji brzo střelím a seženu něco lepšího. Už ji mám pátej rok a tak jsem se do ní zamiloval, že už jinou prostě nechci.

​

-Proč přezdívka Kolja?

V době, kdy jsem po fichtlu a kejvačce se sajdou zatoužil po pořádném čtyřtaktním motocyklu, byly na prodej do 50 000 Kč (víc jsem v 18 letech nesehnal) jen Jawa 500 OHC nebo ukrajinský Dněpr. Vybral jsem si tu druhou variantu. Měl jsem ho 4 roky. Celej jsem ho kompletně předělal a byl s ním 3x dokonce u moře až v Dubrovníku. Na tento stroj dost neuvěřitelná věc. No a tak to vzniklo. Je přece lepší, když Dněpra řídí Kolja než nějaký Milouš. No a drží se mi to dodnes.

​

-Cestuješ rád? I když moc času ti na to asi nezbývá ...

Strašně rád. Malování, motorky a cestování. To jsou moje tři koníčky.

​

-Co na malování říká Tvoje rodina? Přeci jen je to časově náročné ...

Někdy trochu remcají, když u toho furt sedím, ale myslím si, že jsou rádi a taky možná trochu hrdý.

​

Zdroj : EASYRIDERS 1/2016